Gránické údolí, místo, které každý Znojmák zná, přesto stojí možná trošku neprávem ve stínu historického centra a Národního parku Podyjí. Místo plné laviček, naučných zastávek pro děti, místo, kde můžete potkat nejen Karkulku s vlkem, ale i chráněného mloka skvrnitého.
Obzvláště na podzim se Gránické údolí zbarví do čarokrásna a právě teď je možná ideální čas si ho projít.
Pokud se vám nechce šlapat z centra dolů pěšky Karolíninými sady nebo „smrťákem“, nabízí se možnost svezení malým autobusem č. 807 k Obří hlavě. Potom už vás čeká Krammerova vila, zazvoníte si u vstupu do údolí a přijdete k dětskému hřišti. Tady musím podotknout, že procházka Gránicemi s dětmi se často zvrhne na mnohahodinové putování, zajímavostí je tam pro ně spousty. Naučná stezka mloka Huga, dřevěná zvířátka, Spálený mlýn s kozami, ovečkou a žlutou limonádou, houby, šišky, hmyz a na konci Karkulka. Ale aspoň pak líp usnou. A kdo ještě nebude mít dost, tak to může vzít "hore kopcom" až k Samaritánce, nádherně upravené studánce s kapličkou. A její voda léčí. Opravdu.
A přitom tenhle nádherný kout Znojma tu nemáme tak dlouho. Až do začátku 19. století byl kaňon Gránického údolí záměrně odlesňovaný, to kvůli bezpečnosti a přehlednosti. Teprve v 70 letech 19. století vzniká Zalesňovací a okrašlovací spolek, nutno říct že tvořený převážně německy mluvícími Znojmáky a začíná vysazovat stromy. Během pár let jich bylo vysázeno přes 100 tisíc. A začínají vznikat i jednotlivé cesty – Kernekerova, Broschova a Lerchova a již zmiňovaná kaplička U Samaritánky.
Prostě úžasné místo, o kterém se dá povídat hodiny. Ale lepší je si jej projít. Tak s chutí do toho.
